Lázeňství, chápáno v dnešním slova smyslu, v Čechách začalo psát svojí historii až na konci 18. století. Dříve byl pobyt v „lázních“ pouze pro vyšší vrstvy obyvatelstva. O léčebných kúrách, jejich účincích, můžeme polemizovat. Jednalo se o dlouhé a vysilující úkony jako několika hodinový pobyt ve vodě nebo pitná kúra až 9 litrů vřídelní vody. Tehdejší lazebníky bychom mohli přirovnat k dnešním fyzioterapeutům a masérům. V potaz však musíme brát tehdejší znalosti lidského těla a možnosti lazebníků.
V období Třicetileté války byla většina lázeňských míst a lazeben uzavřena. Zlom nastává na počátku 18. století, kdy lázeňská místa získávají na oblibě. Hosté se tolik nezajímají o procedury a léčení, ale kolonády a parky s fontánami byly velmi oblíbenou kratochvílí. Každý čas strávený v lázních musel být završen návštěvou plesového domu nebo divadla.
Jak již bylo napsáno výše, největší rozvoj lázeňství přichází na konci 18. století. Vznikají první velké lázeňské stavby. Služby lázní využívají především klienti z řad aristokracie, vysocí státní úředníci, později bohatší obchodníci, bankéři, umělci nebo průmyslníci. Lázeňský pobyt se tak stává známkou vyššího společenského postavení a prestiže.
O století později, tedy konec 19. století, dochází k dostavění rozsáhlých lázeňských komplexů a modernizaci léčebných postupů. Lázeňství je stále považováno za známku prestiže, ale postupně se otevírá o nižším vrstvám společnosti. K tomu přispívá i dostupnost lázeňských míst po železnici.
„Obdobím temna“ pro lázeňství lez označit 2. světová válka. Většina lázeňských komplexů je zabrána Německem pro vojenské účely.
Po druhé světové válce komplexy procházely rozsáhlými rekonstrukcemi a pomalu se do nich vraceli hosté.
Další období rozkvětu a velkých změn přichází v 60. letech 20. století. Postupně přichází snaha o přeměnu lázní na zdravotnická zařízení a jejich přizpůsobení celoročnímu provozu.
Období rozkvětu střídá krize v 80. letech. Kvalita všech služeb klesala, efektivnost léčby a dynamika rozvoje byla rovna nule. Stát, v jehož vlastnictví se lázně nacházely, spoléhal na fakt, že veškerou léčbu hradí pacientům sám, tedy pacienty pobyt nestojí nic a nebudou si tak na špatné podmínky a výsledky stěžovat.
Od roku 1990 většina lázní prošla privatizací. Soukromé lázně se zaměřily na rozvoj svých služeb a zisk co největšího počtu zahraničních klientů.
Po rozpadu ČSFR ztratily české lázně velkou část slovenských pacientů. Do samotných lázeňských budov majitelé investovali nemalé částky. Rekonstrukcí procházejí celé lázeňské komplexy – parky a kolonády s pítky a fontánami. Velký důraz byl kladen na podtržení tradice a osobitosti lázní.
V současné době je lázeňství určeno pro všechny skupiny klientů. Své si vyberou klienti, kteří potřebují pomoc s rekonvalescencí po úrazech nebo operacích, ale také klienti, co chtějí odpočívat na procedurách a zbavit se celoročního stresu.
A proto jsme tu my. Rádi Vám pomůžeme s výběrem těch správných lázní s pobytovým balíčkem přímo podle Vašich přání a požadavků. Nebojte se nás kontaktovat s jakýmkoliv dotazem. Jsme tu pro Vás.
